PROJEKTY
Ervín Špindler a jeho přátelé (2023)
Dne 25. října 2023 se na naší škole uskutečnil projektový den, tentokrát na téma Ervín Špindler a jeho přátelé. Každá třída se rozhodla věnovat tématu po svém. Nejmladším dětem z přípravné třídy paní učitelka nejprve o Ervínu Špindlerovi vyprávěla. Dozvěděly se, že byl nejen spisovatelem a učitelem, ale také starostou našeho města. Je po něm pojmenovaná nejen knihovna, ale i roudnický most a ulice vedoucí směrem k letišti. Poté děti výtvarně ztvárnily sovu Ervínu, kterou má knihovna ve svém znaku. Děti z prvních tříd podnikly vlastivědnou vycházku po Roudnici, kde plnily různé úkoly na stanovištích. Seznámily se tak s osobou Ervína Špindlera a na závěr vytvořily most a městečko z přírodnin. Druháci také putovali po památných místech spojených s Ervínem Špindlerem. Vystoupali na horu Říp, luštili křížovku a soutěžili v zábavném kvízu. V obdobném duchu projektovaly i třídy 4. A, 7. C, 8. B a 9. C. Žáci z 3. A spojili síly s 8. C. Společně sestavili mapu, do níž zanesli všechna památná místa spjatá se Špindlerem. Věnovali se i kooperativním sportovním hrám, protože Ervín Špindler spoluzakládal roudnický Sokol. Do luštění, kvízů, logických her a tematických map se pustily také třídy 6. B a 8. A. Natáčeným rozhovorem s pracovníkem Infocentra zahájili svůj projekt žáci z 3. B a 4. B. Získali dostatek podkladů, aby mohli zpracovat myšlenkové mapy s fotografiemi, popisky a ilustracemi. Na Husově a Karlově náměstí se s paní učitelkou Janou Diviákovou pohybovala třída 4. C. S pečlivě připravenou anketou o šesti otázkách oslovovala náhodné kolemjdoucí, aby zjistila, jaké povědomí o Ervínu Špindlerovi obyvatelé Roudnice mají. Do Podřipského muzea zamířily třídy 5. B, 7. A a 9. A, kde pro ně byla připravena tematická přednáška a pracovní list. Po návratu do školy už na žáky čekala výtvarnice z Galerie moderního umění, paní MgA. Lucie Kabrlová, která je obeznámila s Karlem Rozumem, Špindlerovým přítelem a zakladatelem Podřipského muzea. A to nejen v rovině teoretické, ale i praktické (lidovými motivy prof. Rozuma si děti vyzdobily třídy). Pracovní listy v roudnické knihovně vyplňovala 5. A. Pak se přesunula na zimní stadion, aby splnila pravidelnou lekci bruslení. Jako propagátor sportu by měl Ervín Špindler jistě radost. Paní učitelka Klára Pávlová domluvila pro 6. A a 7. B přednášku na téma Ervín Špindler a jeho doba v obrazech, kterou proslovila historička z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR Mgr. Anna Jonáková. Žáci dostali za úkol navrhnout facebookový a instagramový profil Ervína Špindlera. Třída 9. B se rozdělila do tří skupinek, přičemž každá pracovala na určité části výsledné velkoformátové časové osy, do níž promítla život a dílo Ervína Špindlera. Své poznatky a názory vyjádřili vedoucí skupinek ve videorozhovoru. Na děti, které navštěvují školní družinu, čekaly odpoledne další aktivity. Paní vychovatelky pro ně přichystaly například tematické jazykové a pohybové hry. Byl to pěkně a smysluplně strávený den. (Hana Jeřábková a David Mikoláš)
Příběhy našich sousedů (2022)
V úterý 19. dubna 2022 se v roudnickém KD Říp konala slavnostní prezentace projektu Příběhy našich sousedů, do něhož bylo zapojeno sedm základních škol z Podřipska. Naši školu reprezentovalo pět žáků z 9. B: Adéla Jurigová, Jakub Čada, Michaela Fidlerová, Václav Šimral a Iveta Schneiderová. Ve své videoreportáži zpracovali příběh pana Tomáše Petráka, bývalého lékaře, starosty roudnického Sokola a městského zastupitele. Prokázali obrovskou píli a šikovnost. Pět měsíců usilovné práce úspěšně zakončili včera odpoledne na pódiu, kde uvedli svého pamětníka. I když jejich vystoupení vyvolalo zřejmě největší emoce a potlesk publika, které do posledního místa zaplnilo celý sál i galerii, bohužel nevyhráli. (David Mikoláš)
Příběhy bezpráví (2019)
Pád železné opony - tak znělo letošní téma projektu Příběhů bezpráví.
S naším tradičním hostem Ing. Jiřím Čejkou, DrSc., bývalým politickým
vězněm, špičkovým chemikem a celoživotním skautem,
besedovali žáci 9. ročníku nejen o listopadových událostech roku 1989,
ale i o skautingu, jeho filosofii, principech a nelehkých letech
1939-40, 1948-50 a 1968-70, kdy byl
opakovaně zakazován a rušen. (David Mikoláš)
Příběhy bezpráví (2018)
Letošní ročník Příběhů bezpráví, do něhož se oficiálně zapojilo (pouze) 392 škol po celé republice, v Roudnici nad Labem toliko dvě, probíhal v duchu "vítězného" února 1948 a let následujících, kdy se u nás chopil moci komunistický režim. O své vzpomínky na tuto zinscenovanými politickými monstrprocesy poznamenanou dobu se s žáky 9. tříd přišel podělit pan Ing. Jiří Čejka, DrSc., bývalý politický vězeň, špičkový vědec v oblasti chemie, dlouholetý skaut a v neposlední řadě čestný občan Města Roudnice nad Labem. Součástí besedy byla také projekce třicetiminutového dokumentu o Janu Masarykovi a třetí republice. Žáci tak měli jedinečnou možnost setkat se osobně s pamětníkem i odpůrcem totalitního bezpráví, vyslechnout si jeho životní příběh a klást mu otázky. Snad pochopili, že svobody, do níž se narodili, je třeba si vážit, že je třeba o ni pečovat, protože ani v dnešním moderním světě nemusí být samozřejmostí a lze o ni poměrně snadno a lehce přijít. (David Mikoláš)
Celoškolní projekt Roudnice 850 a Středověký jarmark (2017)
Také na naší škole jsme si chtěli připomenout historii města Roudnice nad Labem a zapojit se tak do letošních oslav. Již v dubnu jsme uspořádali pro žáky Projektový den. Jednotliví vyučující připravili ve spolupráci s Galerií moderního umění a Podřipským muzeem historické, literární či sportovní dílny. Žáci utvořili skupiny, ve kterých plnili jednotlivé úkoly. Zkoumali středověké listiny, seznámili se s osobnostmi působícími na Podřipsku, vyslechli přednášku kronikáře města, pana Jana Nerudy, a sami se vydali po roudnických památkách. Poznávali místa podle starých fotografií, luštili připravené kvízy a vyplňovali pracovní listy. Někteří v rámci projektu vystoupali na Hlásku, odkud si prohlédli Roudnici a její okolí. Jiní zase sportovali. Žáci devátých ročníků si připravili pro své mladší spolužáky prezentaci o historii roudnického Sokola a sokolských slavnostech. Ve druhé části pak proběhla sportovní olympiáda, ze které si děti odnesly účastnické listy a diplomy. Prostory naší školy teď zdobí projekty žáků a připomínají, co všechno se dozvěděli o našem městě.
V pátek 23. června jsme na Projektový den navázali již tradičním školním jarmarkem, tentokrát ve středověkém duchu. Žáci se na něj připravovali v hodinách pracovních činností a výtvarné výchovy, kdy vyráběli nejen předměty k prodeji, ale i dobové kostýmy. Děti s maminkami a babičkami napekly dobroty, a tak jsme si mohli pochutnat na výborných škvarkových plackách, chlebánkách i perníčcích. Mohli jsme si opéct špekáček u ohníčku, zastřílet lukem či se utkat v rytířském souboji. Kdo nechtěl bojovat, nenechal si ujít taneční vystoupení děvčat z druhých tříd a zaposlouchal se do zvuků flétny v podání žáků čtvrté třídy. Potěšil nás velký zájem rodičů, prarodičů i bývalých žáků, na školním dvoře se to jen hemžilo. Na závěr skvělého dopoledne se všichni společně vyfotili a popřáli si nádherné léto. (Michaela Řeháková)
Příběhy bezpráví (2016)
Hostem 12. ročníku (na naší škole 4. ročníku) Příběhů bezpráví byl Ing. Jiří Čejka, DrSc., chemik, vědec, skaut, čestný občan Města Roudnice nad Labem a bývalý politický vězeň, zatčený a souzený za psaní a distribuci protirežimních letáků a v lednu 1951 okresním soudem v Litoměřicích poslaný na osm měsíců do hnědouhelného dolu Koh-i-noor u Mariánských Radčic na Mostecku. Besedě s pamětníkem, jíž se zúčastnilo přes 40 žáků devátého ročníku, předcházela projekce filmového dokumentu Milana Maryšky "Ztráta paměti - Žalář je čest, ne ponížení..." Žáci se v něm dozvěděli o fyzickém a psychickém násilí, páchaném na politických vězních komunistického Československa, porozuměli nástrojům, jimiž si komunistický režim zajišťoval svou legitimitu, a pochopili, jak se političtí vězni vyrovnávali s vězněním. Životní osudy pana Čejky jsou jedním z 270 tisíc příběhů obětí československého komunistického režimu, na které by se nemělo zapomenout. Varují před ztrátou historické paměti, svobody a před lidskou lhostejností. (David Mikoláš)
ČSLA: výzbroj a střelecký materiál vojáků základní služby (2015)
Cíl projektu: přiblížit žákům povinnou vojenskou základní službu a rámcově je seznámit s výstrojí a výzbrojí.
Použitý SW: Google Apps, Zoner Photo Studio 17 Pro, Zoner Callisto 5 Free
Podnětem k našemu projektu se stalo téma letošního školního jarmarku, který se vrací zpět v čase do doby demoralizované normalizační éry a který se ubírá v duchu RETRA. Jakub přišel s myšlenkou zaměřit se na Československou lidovou armádu, konkrétně na vojáky základní služby, což byla vzhledem k jeho zájmům logická volba. Čistě historicky, bez ideologických kontextů. Původně jsme oba přemýšleli pouze o instalaci improvizovaného "vojenského koutku" v rámci jarmarku, kde bychom vystavili několik kusů výstroje a výzbroje a zřídili stanoviště pro hod gumovým granátem na přesnost, nicméně do příprav jsme se pustili s takovým nasazením, že jsme se rozhodli nastřádaný bohatý materiál zpracovat do prezentace, kterou jsme dne 19. června 2015 představili žákům, učitelům i vedení školy (viz fotogalerie). Dle předpokladu vzbudil největší pozornost delaborovaný samopal vz. 58 v provedení P a V a delaborovaný obranný ruční granát F-1. Závěrečná vědomostní soutěž o drobnou cenu v podobě propisky s maskovacím potiskem se rovněž setkala s velkou odezvou. (David Mikoláš a Jakub Krejsa, žák 9. B, člen KVPH)
České středohoří - země hradů (2015)
Občanské sdružení Hrady Českého středohoří a město Třebenice vyhlásily na podzim roku 2014 soutěž o nejlepší modely hradů Českého středohoří. Téma mi bylo více než blízké, neboť se kastelologií amatérsky zabývám, a proto jsem neváhal tuto soutěž zařadit mezi školní projekty. Naši instituci v ní původně měly reprezentovat čtyři pětičlenné skupiny žáků z 8. B, které si z nabídky zvolily hrad Skalku u Vlastislavi. Jejich úkol nebyl snadný, protože na Skalce, pokud je mi známo, zatím neproběhl podrobnější archeologický a stavebně historický průzkum. Vycházeli jsme tedy z dosavadních poznatků kastelologa Ing. Hynka Veselého (Hrady Českého středohoří, o. s.) a archeologa Mgr. Milana Sýkory (Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech), určitou představu nám poskytla rovněž kresba hmotové rekonstrukce pana Josefa Otradovce ze Sutomi. Mezi dostupnými prameny zaujímaly nezanedbatelnou roli půdorysy a terénní fotografie. Do uzávěrky soutěže, která byla stanovena na pátek 27. 2. 2015, se však model podařilo dokončit pouze jediné skupině ve složení Petra Hroudová, Klára Volšíková, Aneta Tarachaničová, Jan Turza a Tomáš Vocásek. Jejich práci porota ohodnotila výtečným 2. místem v kategorii starších žáků. Jmenovaným modelářům bych chtěl poděkovat nejen za vzornou reprezentaci školy a Podřipska (v rámci našeho mikroregionu jsme byli jedinými účastníky), ale také za nevšední nasazení a píli. (David Mikoláš)
Příběhy bezpráví (2014)
Jubilejní 10. ročník Příběhů bezpráví zaostřil na období "sametového" roku 1989. Pozvání k diskusi s žáky tentokrát přijal můj kolega PhDr. Pavel Kugler, Ph.D., bývalý pracovník Archivu bezpečnostních složek, v současnosti vedoucí Oddělení vydávání osvědčení - 3. odboj na Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR, tedy odborník více než povolaný, aby zodpověděl všechny otázky, které se daného tématu dotýkaly. Součástí besedy byla, ostatně jako každý rok, projekce kratšího dokumentárního filmu. Na pozadí deníkových zápisů, jež se prolínaly s archivními materiály a autentickými videonahrávkami, jsme očima osmnáctileté Ivany Andělové sledovali přelomový rok 1989, během něhož se za výrazného přispění studentstva zhroutil většinou občanů nenáviděný komunistický režim. Následný rozhovor, i když nakonec zredukovaný na pomyslný trojúhelník host - Jakub Krejsa - moderátor, splnil tři funkce: poskytl zpětnou vazbu, předal stěžejní informace a rozšířil povědomí o (z hlediska historického) nedávných událostech, které, nebude-li se o nich seriózně debatovat a pravdivě vyučovat, upadnou záhy v zapomnění, resp. hrozí jejich démonizace či demagogizace. Nicméně jaké vlastně to období 40 let totality bylo, nechť si dnešní teenageři svobodně rozhodnou sami! Svoboda není samozřejmostí a ještě před 25 lety náležela k zapovězené "ingredienci" tehdejší normalizované a demoralizované socialistické společnosti. (David Mikoláš)
Příběhy bezpráví (2013)
Již 3 160 základních a středních škol po celé republice se v posledních devíti letech zapojilo do programu "Příběhy bezpráví", který je realizován společností Člověk v tísni a který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky. Projekt je rovněž uveden v Doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století.
Jeho autoři nabízí každý rok školám zdarma jeden film pojednávající o období komunistického Československa, aby tak napomohli zavádění tématu novodobých dějin do škol. Neusilují pouze o pasivní přijímání informací, ale pomocí filmových projekcí, které školy uspořádají, a následných besed s pamětníky, historiky či režiséry se snaží přimět žáky a studenty k přemýšlení a diskusi o stále živé etapě našich dějin.
Stejně jako loni jsme oslovili několik hostů - pamětníků, kteří by byli ochotní do školy přijít a podělit se o své životní zkušenosti s žáky 9. ročníku. Dne 14. listopadu 2013 jsme opět srdečně přivítali paní Jaroslavu Matouškovou z občanského sdružení Dcery 50. let, abychom pohovořili nejen o jejím životním příběhu, ale i o období pozdní normalizace. Nejprve jsme zhlédli dokumentární film Karla Strachoty "České děti", pojednávající o činnosti jedné z nejvýraznějších protikomunistických iniciativ pozdních 80. let. Poté následovala diskuse protkaná četnými dotazy z řad přítomného žactva.
Závěrem bych chtěl touto cestou poděkovat paní Matouškové za její ochotu, čas a vstřícnost a Dominice Staščákové z 8.A za pořízení fotodokumentace. (David Mikoláš)
Středověký kronikář (2013)
Videopohlednice z mého města (2013)
Motivací pro vytvoření tohoto projektu byla pro žáky možnost přímého kontaktu s audiovizuálními přístroji, získání zkušeností v oblasti zpracování videonahrávky a použití anglického jazyka v reálných situacích. Po jazykové stránce se práce zdařila na výbornou.
Jsme si vědomi toho, že po stránce technické jsme se dopustili řady chyb. Nicméně jsme se z nich poučili a v dalších ročnících se hodláme již jen zlepšovat. Abychom tento cíl splnili, budeme se mj. snažit získat lepší techniku, neboť natáčet na digitální fotoaparát není zrovna to pravé.
Úspěšnou tečku za celým projektem učinila veřejná prezentace, které se zúčastnilo 8 tříd z prvního i druhého stupně. Žáci tak měli nejen možnost setkat se s členy projektového týmu, ale také jim položit zvídavé otázky. Prezentace, k níž byla vytvořena rovněž powerpointová podpora, nebyla zamýšlena pouze jako představení výsledků naší práce. Šlo nám rovněž o motivaci mladších žáků a jejich učitelů participovat na "Videopohlednici" v dalších letech. Zdá se, že tento záměr se nám již částečně zdařil, protože hned po prezentaci se začali hlásit první žáci, kteří jsou ochotni rozšířit řady projektového týmu.
Práce na projektu byla poměrně náročná (scénář, natáčení videa, střih videa, finalizace), navíc vše probíhalo ve velkém časovém presu. Přesto z celé akce máme velmi pozitivní dojem. Přínosem byl také pocit sebeuspokojení a seberealizace. Zažili jsme spoustu legrace, prostě jsme se nejen učili, ale také dobře bavili. (Eva Richtrová, David Mikoláš)
Příběhy bezpráví (2012)
Na 774 školách po celé vlasti letos v listopadu odstartoval již 8. ročník programu "Příběhy bezpráví", který je realizován společností Člověk v tísni a který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu - Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu České republiky.
Autoři projektu nabízí každý rok základním a středním školám zdarma jeden film pojednávající o období komunistického Československa, aby tak napomohli zavádění tématu novodobých dějin do škol. Neusilují pouze o pasivní přijímání informací, ale pomocí filmových projekcí, které školy uspořádají, a následných besed s pamětníky, historiky či režiséry se snaží přimět žáky a studenty k přemýšlení a diskusi o stále živé etapě našich dějin.
Naše škola byla do tohoto programu v minulosti již zapojena. Po několikaleté odmlce jsme se rozhodli naši účast obnovit, neboť jak se v poslední době ukazuje, historická paměť českého národa je jaksi krátká či děravá, a proto je třeba, jako se učíme o zločinech proti lidskosti spáchaných za 2. světové války, připomínat si rovněž zvěrstva doby pro mnohé občany nedávno minulé, a tudíž žité. Vedou nás k tomu nejen školní vzdělávací programy tvořené na základě závazného Rámcového vzdělávacího programu, ale i morální povinnost.
Oslovili jsme několik hostů - pamětníků, kteří byli ochotní do školy přijít a podělit se o své životní zkušenosti s žáky 9. ročníku. Dne 21. listopadu 2012 jsme srdečně přivítali paní Jaroslavu Matouškovou z občanského sdružení Dcery 50. let, pana Ing. Jiřího Čejku, DrSc., místopředsedu litoměřické pobočky Konfederace politických vězňů a v neposlední řadě pana Vladimíra Chlupáče, spoluzakladatele a předsedu litoměřické pobočky Konfederace politických vězňů. Řady hostů ještě na poslední chvíli rozšířila koordinátorka projektu, paní Ivana Vránková. Společně jsme nejprve zhlédli dokumentární film Pavla Křemena "Nikomu jsem neublížil", pojednávající o motivech, které za minulého režimu vedly lidi ke spolupráci se Státní bezpečností (StB). Poté následovala diskuse, během níž žáci pokládali hostům dotazy přesahující leckdy rámec (téma) filmové projekce. Během besedy byl se souhlasem hostů pořizován audiozáznam. Jakmile bude jeho přepis autorizován, zveřejníme ho na webových stránkách školy.
Závěrem bych chtěl touto cestou všem hostům ještě jednou velmi poděkovat za jejich ochotu, čas a vstřícnost. Beseda zanechala v žácích hluboký emocionální zážitek, a jak nastínila rozmluva proběhnuvší v následujících dvou dnech po setkání, vykrystalizovaly se mnohé další otázky, které dojdou odpovědi třeba v rámci příštího ročníku Příběhu bezpráví. (David Mikoláš)