Chronogramy
Ve spolupráci s žáky
V České republice nalezneme řadu uměleckých památek ze 17. nebo 18. století, které leckdy ukrývají matematické tajemství, tzv. chronogram (vročení, letopočet). K jeho rozluštění stačí znát římské číslice. Nezáleží na tom, v jakém jsou pořadí. Stačí je jednoduše sečíst.
Na příkladu z Plas: AEDIFICIVM HOC SINE AQVIS RVET
D + I + I + C + I + V + M + C + I + V + I + V = 500 + 1 + 1 + 100 + 1 + 5 + 1000 + 100 + 1 + 5 + 1 + 5 = 1720 (MDCCXX)
Abecední seznam níže uvedených míst: Broumov, Český Krumlov, Dobruška, Hradec Králové, Kroměříž, Kuks, Náchod, Nová Říše, Plasy, Praha, Rakovník, Rychnov nad Kněžnou, Třeboň, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Zlatá Koruna.
Cisterciácký klášter Plasy
Santiniho umění stavět na vodě aneb Bez vody se stavba zřítí.
Zámek v Rychnově nad Kněžnou
Kololowratský zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách.
Mariánský sloup na Masarykově náměstí v Třeboňi
Památkově chráněné barokní dílo zhotovené Leopoldem Huberem v roce 1780.
Socha sv. Jana Nepomuckého v Kroměříži při vstupu do Květné zahrady
Kamenná skulptura z roku 1730.
Socha sv. Jana Nepomuckého v Nové Říši před premonstrátským klášterem
Barokní socha českého světce na vysokém soklu, který je zdoben dvěma českými a jedním latinským nápisem.
Benediktinský klášter v Broumově
Klášter nechal vystavět benediktinský řád na místě původní gotické tvrze v 1. polovině 14. století. O barokní přestavbu kláštera se postarali světoznámí architekti Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác. Klášter po dlouhá staletí fungoval jako duchovní, hospodářské i vzdělávací centrum regionu. V klášterním gymnáziu studovali mj. první český arcibiskup Arnošt z Pardubic, vlastenec Bohuslav Balbín či spisovatel Alois Jirásek.
Mariánský morový sloup na Velkém náměstí v Hradci Králové
Vrcholně barokní architektonicko-sochařské dílo z let 1716-1717.
Kostel sv. Víta v Českém Krumlově
Gotická trojlodní stavba pocházející z období 1407–1438
Hospitál Kuks
Založen hrabětem Františkem Antonínem Šporkem na počátku 18. století
jako místo odpočinku vysloužilých vojáků, o které pečoval řád
milosrdných bratří.
Socha sv. Jana Nepomuckého v Dobrušce naproti rodnému domu F. L. Věka
Roku 1711 postavená socha je zajímavým dokladem svatojánské úcty v regionu v období ještě před Janovým svatořečením.
Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem sv. Jindřicha a Kunhuty v Jindřišské ulici v Praze
Pískovcová socha na vysokém podstavci vznikla na počátku 18. století v dílně Matěje Václava Jäckla.
Socha sv. Jana Nepomuckého na Zámeckém kopci v Náchodě
Replika barokní sochy z roku 1742. Pískovcový podstavec je původní.
Mariánský morový sloup na Mariánském náměstí v Uherském Hradišti
Skulptura z let 1718-1721 sestává z tvarovaného podstavce se sochami svatých K. Boromejského, F. Xaverského, Floriana a Petra z Alcantary, ze kterého vyrůstá sloup se sochou P. Marie Immaculaty.
Socha sv. Jana Nepomuckého u kláštera Zlatá Koruna
Socha na kamenném podstavci z roku 1758 se nachází v dřevěnné zastřešené konstrukci
poblíž rybníčku mezi klášterem a hospodářským dvorem.
Mariánský sloup na Husově náměstí v Rakovníku
By postaven roku 1749 kamenickým mistrem Kryštofem Knopfem podle nákresu Václava Ettla, a to výjimečně ne kvůli moru, ale pro poutníky směřující zdejším krajem na Svatou Horu u Příbrami.
Zámek v Rychnově nad Kněžnou
Kololowratský
zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z
největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách.
Sousoší krucifixu se sv. Máří Magdalenou před sakristií kostela Nanebevzetí Panny Marie na Kostelním náměstí v Ústí n. L.
Jedná se o vynikající ukázku vrcholně barokního sochařství se značnou mírou řemeslné dovednosti a citu pro výtvarnou expresivitu.